Dombóvár (Dombóvári járás)
Dombóvár je město v župě Tolna v jižním Maďarsku, asi 40 km severně od Pécse. Má rozlohu 7 848 ha a žije zde 19 703 obyvatel (2011). Je správním střediskem stejnojmenného okresu.
Ve městě se nachází Lázně Gunaras, které jsou využívány k léčbám pohybového aparátu.
Již v římských dobách bylo místo známé pod názvem Pons Sociorum Mansuectina. Označovalo most přes dnešní řeku Kapos, který sloužil jako vojenské opevnění nedaleké vesnice (Alsóhetény). Nacházela se zde pevnost, která prožívala období své největší slávy v 15. století.
Během ústupu Turků po druhém obléhání Vídně v roce 1683 nechal Ali Mustafa město vypálit. Hrad byl rovněž srovnán se zemím. Jediné, co se dochovalo do 21. století, je jedna původní zeď. Nové osídlení vzniklo na pahorku Kakasdomb a později se odsud rozšiřovalo směrem na sever a na východ. V roce 1767, téměř sto let po odchodu Turků, žilo v obnoveném Dombóváru podle sčítání lidu celkem 112 rodin. V revolučním roce 1848 obsadily město jednotky bána Josipa Jelačiće. V roce 1872 sem byla zavedena železnice z obce Zákány. V následujících letech přibyly dráhy i z dalších směrů, např. do Veszprému v roce 1906.
Gyula Illyés, současný spisovatel a člen Maďarské akademie věd, navštěvoval v letech 1913 až 1914 gymnázium v Dombóváru. V obdobné době byly také do užívání předány městské lázně.
V roce 1934 byl vybudován místní římskokatolický kostel, jehož projekt připravil Fábián Gáspár. Roku 1946 byl k městu připojen Nový Dombóvár.
V roce 1970 přešel zámek do majetku města. Dne 1. dubna téhož roku byl rovněž Dombóváru navrácen statut města. Ve stejnou dobu zde byl otevřen také kulturní dům, moderní hotel a několik škol.
Ve městě se nachází Lázně Gunaras, které jsou využívány k léčbám pohybového aparátu.
Již v římských dobách bylo místo známé pod názvem Pons Sociorum Mansuectina. Označovalo most přes dnešní řeku Kapos, který sloužil jako vojenské opevnění nedaleké vesnice (Alsóhetény). Nacházela se zde pevnost, která prožívala období své největší slávy v 15. století.
Během ústupu Turků po druhém obléhání Vídně v roce 1683 nechal Ali Mustafa město vypálit. Hrad byl rovněž srovnán se zemím. Jediné, co se dochovalo do 21. století, je jedna původní zeď. Nové osídlení vzniklo na pahorku Kakasdomb a později se odsud rozšiřovalo směrem na sever a na východ. V roce 1767, téměř sto let po odchodu Turků, žilo v obnoveném Dombóváru podle sčítání lidu celkem 112 rodin. V revolučním roce 1848 obsadily město jednotky bána Josipa Jelačiće. V roce 1872 sem byla zavedena železnice z obce Zákány. V následujících letech přibyly dráhy i z dalších směrů, např. do Veszprému v roce 1906.
Gyula Illyés, současný spisovatel a člen Maďarské akademie věd, navštěvoval v letech 1913 až 1914 gymnázium v Dombóváru. V obdobné době byly také do užívání předány městské lázně.
V roce 1934 byl vybudován místní římskokatolický kostel, jehož projekt připravil Fábián Gáspár. Roku 1946 byl k městu připojen Nový Dombóvár.
V roce 1970 přešel zámek do majetku města. Dne 1. dubna téhož roku byl rovněž Dombóváru navrácen statut města. Ve stejnou dobu zde byl otevřen také kulturní dům, moderní hotel a několik škol.
Mapa - Dombóvár (Dombóvári járás)
Mapa
Státní území - Maďarsko
![]() |
![]() |
Maďarská vlajka |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |